Achatiny pochází z Afriky. Tudíž bychom se měli snažit jim podmínky, které jsou v této oblasti, napodobit ( tzn. vlhkost, teplotu, prostředí, potravu ). Stává se, že dovážené druhy, které se často prodávají na burzách ( a.a., různé arch. či limicolarie ) odmítají žrát listovou zeleninu, protože se ve své domovině živili např. spadaným ovocem. Spadané ovoce je přezralé, proto se achatinám snažíme podávat změklé ovoce ( banán, jablka, hrušky) . Dobré jsou kaki a nashi, ale i sladké brambory- batáty. Jsou druhy, které obývají pralesy blíže k rovníku, ty potřebují vyšší vlhkost i teplotu. Druhy obývající řídké lesy na koci pralesů potřebují vlhkost nižší. Obecně platí, že archachatiny potřebují vyšší teploty a vlhkost. Náročnější druhy z achatin co se u nás chovají jsou - immaculata, a.a., tincta, balteata ,varicosa. Naopak velmi snadno se pokojovým podmínkám podřídí např. reticulata, iredalei, albopicta a různé poddruhy fulic. Pokud tedy nejste ochotní pořizovat topné fólie a jiná topná tělesa, vybírejte spíše z těchto druhů.
Rosení ubikace
- Jak často rosit? Předem bysme si měli uvědomit, zda druhy, které chováme potřebují vlhkost vysokou nebo naopak nízkou. Dále také záleží na způsobu odvětrávání terária,počtu vysazených rostlin ( rostliny zvyšují vlhkost a dokáží ji lépe udržet) a druhu substrátu. Pokud dáme do části terária keramzit nebo mech, vlhkost budeme mít o pár čísel větší. Mně se v boxech a teráriích drží vlhkost dobře, proto rosím pouze 1* týdně. A to plastovou lahví, která má ve víčku vyvrtané díry. Lahev každý měsíc obměňuji.
Teplota
- Pokud chováte na teplotu méňě náročné druhy ( reticulaty, fulici) a přes zimu máte v domě pod 20°C, je lepší přendat je do plastového boxu kde se udržuje vyšší teplota než v teráriu. Osvědčilo se mi také zabalit terária do bavlněných růčníků. U Náročnějších druhů budete muset celý rok ( někdy s výjimkou léta ) topit. Já přitápím topnými foliemi, které mám položené na polystyrenové desce. Na jednu topnou fólii můžete umístit více terárií/boxů, nevyžaduje žádnou údržbu. S topnými kameny mám špatné zkušenosti- v ubikaci zabírají mnoho místa a šneci se jim vyhýbají. Vysušují lignocel kolem sebe. Po delším užívání se na ně připéká substrát, který nelze vyčistit. Znám i několik případů, kdy topný kámen ve vlhkém teráriu "bouchnul".
Nikdy nechováme dohromady druhy z dovozu a z odchovu. Každý šnek z dovozu má v sobě parazity, se kterými žije. Pokud se dostane do kontaktu se šnekem odchovaným v zajetí, který není proti parazitům z dovozu imunní ( několik generací se snima nesetkal), odchovaný šnek zpravidla zpomalí svůj růst a začne si okusovat ulitu. Pokud import naklade vajíčka, okamžitě je odebereme z ubikace, opláchneme od lignocelu a přendáme do jiné krabičky. Pokud tak neuděláme bude i generace F1 napadena parazity.
Já chovám každý druh zvlášť, lépe pak mohu kontrolovat, zda dobře přijímají potravu. Nehrozí přenos parazitů a pokud šneci nakladou vajíčka, s jistotou vím, od kterého druhu jsou. Některým druhům chov ve společné ubikaci s jinými druhy naprosto nevyhovuje. Jedná se např. o limicolarie, pseudachatiny, pleurodonte marginelly, achatiny iradelei. Tito šneci mají specifické nároky na chov a proto je nejlepší, je chovat zvlášť. Existují však i druhy, které můžeme chovat dohromady- např. archachatiny X achatiny achatiny, reticulaty X fulicy, fulicy X immaculaty. Zatím jsem zaznamenala křížence mezi archachatinou ovum a suturalis, fulicou albopictou, albopictou a reticulatou. U achatiny immaculaty var. immaculaty je velmi časté samooplození. Druhy achatina iredalei a achatina zanzibarica jsou živorodé.